Dějiny Egypta
Dějiny Egypta
Archaické období (3100 - 2740 př. Kr.)
Horní a Dolní Egypt sjednocen Menim (Menes - panovník 1. dynastie, 3000 let př. n. l.). Vznikla organizace zavlažovacích zařízeních. Zavodňovací systémy byly tvořeny sítí kanálů, hrází a nádrží.
Z této doby pocházejí první písemné záznamy v hieroglyfech a v hieratickém písmu. Vývoj písma - nejstarší písemné záznamy zachycují hospodářsko-správní údaje, později však písmo plnilo řadu dalších funkcí. Předchudcem hieroglyfů bylo písmo piktografické (obrázkové). Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyřezávaly do dřeva. Práci písařů ulehčil až papyrus. Zjednodušením vzniklo písmo hieratické (posvátné) a dalším zjednodušením z něj bylo odvozeno písmo démotické (lidové).
Staroegyptské náboženství bylo založeno na mnohobožství. Egypťané věřili v posmrtný život. Vedle bohů života a smrti - Eseta (Isis) a Usir (Osiris) - rostl vliv boha slunce Ré (Ra) - boha Nilu a úrody.
Stará říše (2780 - 2250 př. n. l.)
Začíná teměř o tři století později, třetí dynastií, jejímž zakladatelem se stal král Džoser. Džoser si nechává stavět stavět stupňovitou pyramidu u Sakkáry (architektem Imhotep). Pyramidy se stavěly zejména v letech 2700 - 2200 př. n. l.
Egypt se stává velmocí a král podniká válečné výboje do Núbie, na Sinaj a do Libye. Během dalších dvouseti let velice pokročila matematika, sochařství i reliéfní umění v období 4. dynastie (2670 - 2500 př. n. l.) si nechají panovníci Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefrén) a později i Menkaure (Mykerin) postavit gigantické pyramidy v Gíze (nedaleko hlavního města Káhiry) a Velkou sfingu.
1. přechodné období - období rozpadu Egyptského státu.
Střední říše ( 2008 - 1759 př. n. l. )
Rozšíření moci na Sinajský poloostrov, říše se rozvíjela.
2. přechodné období - Rozvoj ukončil vpád kočovných kmenů z Asie - Hoksonů (Egypt pod nadvládou). Horní Egypt si udržuje nezávislost. Sekenjere Tao II. a Kamose bojují proti hyksoským panovníkům. Změnu tohoto úpadku přineslo až vítězství Kamose nad Apopim II. (Apop).
Nová říše
S novou říší přichází nový rozmach státu. Velká vojenská tažení za hranice Egypta - za vlády Thutmose III. dosahuje Egypt největší rozlohy ve starověku. Stavba hrobek a chrámů - např. Amonův chrám v Karnaku chrám Amenhotepa III. v Luxoru a skalní hrobky v Údolí králů a královen.
Pozdní doba
V 7. stol. př. n. l. byl Egypt dvakrát dobyt Asyřany, roku 525 př. n. l. se stal kořistí Peršanů.
Makedonská a římská doba
V roce 332 př. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonským (Velikým), který se stal králem - založení Alexandrie (332). Po jeho smrti připadl Egypt vojevůdci Ptolemaiovi - počátek dynastie Ptolemaiovců. Sídelním městem se stala Alexandrie. V Egyptě se rozvíjela řecká kultura.
Roku 30 př. n. l. podléhá Kleopatra VII. (69 - 30 př. n. l.) - poslední panovnice helénistické doby, vojevůdci Octavianovi (později Augustus) - Egypt prohlášen římskou provincií.
Arabská doba (trvá dodnes)
Roku 640 Egypt dobyt Araby. Do této doby spadá založení nýnějšího hlavního města Káhiry. Položeny základy egyptologie Napoleonem Bonaparte. Roku 1700 objevena u města Rosetty kamenná deska (stéla), pomocí níž se podařilo Jeanu Francois Champollionovi roku 1822 rozluštit hieroglyfy. 1869 - otevření Suezského průplavu listopad 1922 - Howard Carter učinil největší objev v Údolí králů - hrobka Tutanchamonova. 18. červen 1953 - prohlášení Egypta republikou (Násir). Za jeho vlády vybudována Asuánská přehrada. Nyní prezidentem Hosni Mubarak.
